Hlava XXII
O Hlavě XXII asi není potřeba moc říkat. Její pověst mluví sama za sebe. Jelikož sem se k ní přes jednoho kamaráda dostal podezřele snadno, mohlo mě něco varovat. Nicméně jsem jí odložil a dostal se k ní teprve nedávno. Téma je mi poměrně blízké, absurditu mám rád a stejně tak Druhou světovou válku. Potom, co jsem se dozvěděl hlavní pointu, tedy obsah nařízení Hlavy XXII sem si řekl, že sem určitě nešlápl vedle.
Spletl jsem se. Možná teď budu působit barbarsky a asi jsem nepochopil smysl knihy, ale je nesmírně nudná. Nedočetl jsem jí, to se přiznám. Zatím. A pochybuju, že se tak někdy stane. Pár světlých momentů tam určitě je. V hlavě mi uvízlo hlavně Yossarianovo posunutí linie za Boloňu a popisy ze špitálů. Ale tím to končí. Nějak mi to degraduje celou válku na něco, co snad není hodné pozornosti. Hrátky se jmény mi příjdou ulítlé, ale budiž. Popisy jednotlivých generálů, majorů a poručíků jsem už nezkousl - nedokázal jsem si zapamatovat ani jednoho pořádně. Čekal jsem, že se to zlepší, ale nestalo.
Takže jí jako snad jednu z prvních knížek odkládám a v hlavě jí mám zaškatulkováno "na později". S úctou k legendě, představoval sem si to jinak. Zkuste radši Mefista od Klause Manna, ta má příjemné tempo. I když je to zcela něco jiného.
